Tiskovka Marka Jankulovského

Byl pod tlakem médií. MAREK JANKULOVSKI proto oznámil, že chce hrát za Baník, pokud mu to zdraví dovolí.

Jaké jsou vaše plány pro nejbližší týdny?
Jsem čtyři měsíce po operaci předního křížového vazu a čekají mě nějaké poslední dva měsíce rehabilitace. Rozhodl jsem se, že tuto fázi už dokončím v Baníku. Za nějaký měsíc dva tak pro mě přijde asi definitivní rozhodnutí, co bude dál.

A jak to vidíte v tuto chvíli?
Vrátil jsem se domů, protože další angažmá v cizině už mě z rodinných důvodů nelákalo. Teď jsou aktuální dvě varianty. Když bude koleno za měsíc dva fit, je tu reálná možnost, že bych pomohl Baníku, který se dostal do nepříjemné situace. Ale opakuji, že nevím, jak koleno bude reagovat, a samozřejmě záleží i na situaci v klubu. Pokud by to už po zdravotní stránce nešlo, ukončím kariéru. Teď ale ještě nemohu slíbit nic stoprocentně.

Takže se nevzdáváte myšlenky, že byste se jednou loučil na trávníku jako hráč Baníku?
Ta myšlenka tady pořád je. Opravdu nejsem definitivně přesvědčen, že bych ukončil kariéru. Je mi čtyřiatřicet, ještě nějaké tři roky by šlo fotbal zvládat, pokud to ale zdraví dovolí. Pokud bude koleno stoprocentní a zůstane mi chuť, tak bych si za Baník ještě rád zahrál.

Jaké jsou vaše současné pocity z operovaného kloubu?
Zatím vše běží podle plánu. Teď jsem ve fázi, kdy musím posílit svalovou hmotu. To potrvá zhruba tři týdny. Pak bych začal běhat a připravovat se s týmem. Tím, že jsem se rozhodl dále rehabilitovat na Bazalech, už budu v kontaktu s vedením i áčkem. Mohl jsem si klidně vybrat nějakou kliniku, ale chtěl jsem se vrátit do prostředí, kde jsem vyrůstal, a kde to znám.

Nestanete se prozatím i jakýmsi poradcem v týmu?
To rozhodně ne. Na to má Baník své lidi, ale určitě v kontaktu s týmem být chci.

Už víte, jakým směrem byste se ubíral, pokud by vás zranění na hřiště nepustilo? Chtěl byste se začlenit do sportovního úseku Baníku?
Těžká otázka. Nemám s tím žádné zkušenosti, ale samozřejmě vím, v jaké situaci se Baník teď nachází. Pokud bych hrát fotbal nemohl, musel skončit, a přitom by se naskytla možnost předat dál své zkušenosti v klubu, rád bych to zřejmě uvítal.

Nebojíte se návratu na hřiště po tak dlouhé době?
Vím, jak složité to bude. V poslední době jsem i v AC Milán hrál málo, skoro sedm měsíců jsem se nedostal na hřiště. A pak přišla chvíle, že jsem naskočil na čtyři pět utkání a odvedl snad velmi kvalitní výkony. Těžko říct, jak by to vůbec dopadlo, pokud by nepřišlo zranění. Když jsme se po tak dlouhé době vrátil, byl jsem fyzicky v pohodě, i když je pravda, že jsem se také celou tu dobu připravoval s mužstvem.

Takže chuť na fotbal se nedá ztratit?
Věřím v hlad po fotbale i teď. Také po těch sedmi měsících v AC jsem prožíval pocity, jako když jsem začínal. Bohužel pak přišel úplný opak po zranění. To mě dorazilo, myšlenky na konec kariéry se do hlavy pomalu vkrádaly.

Proč tedy znovu podstupujete rehabilitaci a chcete znovu hrát?
Každý fotbalista by chtěl končit na hřišti a ne po zranění, které si vyžádalo půlroční léčbu. Vždycky jsem navíc říkal, že bych chtěl končit doma. Bohužel, život kolikrát věci mění. I v reprezentaci jsem doufal v konec po mistrovství světa, ale nedostali jsme se tam, a tak to bylo takové nijaké. Končit v dresu Baníku by bylo fajn.

Myslíte si, že Baník bude za dva měsíce v jiné situaci než teď?
Na rovinu si řekněme, že určitě ne. Těžko se něco výrazně změní. Může ale nastat posun, protože přišel nový trenér, vrátil se Svěrky (Václav Svěrkoš – pozn. aut.), tak se snad zlepší i výsledky. Ale že by za dva měsíce bylo všechno jinak, to asi těžko.

Dostal jste už otázku, zda byste nechtěl Baníku pomoci i jako případný akcionář?
(směje se) Dostal, ale zatím ne. Ve mně by Baník nového majitele nenašel… To musejí jiní pomoci, třeba teď jsem sledoval jednání s panem Světlíkem. Určitě jsou toho schopni třeba i další lidé. Já jsem tady jedenáct let nebyl, přesto má fotbal v Ostravě pořád zvuk, takže se snad jeho situace zlepší. Současní majitelé pro to udělají vše.

A co vaše kontakty s Itálií? Tam by se potencionální partner najít nedal?
Napadlo mě to, že by se třeba v Itálii někdo takový najít mohl, v budoucnu to třeba bude možné. Nikdy neříkej nikdy, v dnešním světě lze skoro všechno. Zahraničních majitelů je v klubech spousta. Já pořád ale věřím, že se investor najde i na českém trhu.

Měl jste i jiné nabídky, než případně pokračovat v kariéře v Baníku?
Musím říci, že když bych nechtěl domů, mohl jsem si samozřejmě zranění léčit jinde, a pak tam i znovu hrát fotbal. Najít klub po dlouhém angažmá v AC Milán je skoro to nejsnazší. Ale byl jsem šest let na jednom místě s rodinou, nechtěli jsme se už nikam na chvíli stěhovat. Navíc bych asi v Evropě těžko hledal motivaci, protože jsem s AC vyhrál skoro všechno. Přestoupit do nějakého, v uvozovkách průměrného klubu v Itálii, to už by nebylo ono.


MAREK JANKULOVSKI
Narodil se 9. května 1977 v Ostravě. Začínal jako útočník, postupem času se sestavou posouval dozadu, až z něj byl jeden z nejlepších levých obránců planety. V mateřském Baníku hrál do roku 2000, kdy podepsal v létě smlouvu s italskou Neapolí. V hektickém létě tehdy zvládl pomoci týmu ČR do 21 let ke stříbru na ME na Slovensku a vzápětí vyrazil i na EURO dospělých. Už jako hráč Udine, kam přestoupil po dvou letech strávených pod Vesuvem, pomohl národnímu týmu k semifinále EURO 2004. V roce 2005 přestoupil do AC Milán, o rok později si zahrál na mistrovství světa a v roce 2007 získal se svým klubem triumfy v Lize mistrů, Superpoháru i na mistrovství světa klubů. Rok nato se účastnil svého třetího EURO. V roce 2011 získal s Milánem titul mistra Itálie, ovšem radost mu kazilo vážné zranění kolena. V létě se rozhodl vrátit domů. V ligových soutěžích zatím odehrál 365 utkání a dal v nich 42 branek, z toho v Baníku to bylo 110 zápasů a 15 gólů. V reprezentaci nastřádal 78 startů a 11 gólů, dalších 30 duelů s jednou trefou si připsal v evropských pohárech.

Zdroj : https://www.fcb.cz/a-muzstvo/aktuality/jankulovski-pokud-to-pujde-chci-hrat-za-banik.html